Půvabné jizerskohorské chaloupky roztroušené u cest nebo schované v lese slouží dnes svým majitelům především k rekreaci a díky jejich péči potěší oko každého, kdo prochází kolem. Neznáme sice jejich příběhy, ale dávají tušit, že dříve nebýval život v těchto skromných podmínkách lehký. Provedeme vás místy, která ač stranou hlavních turistických tras, mají duši a jsou pro naše hory tak charakteristická.

Jablonec nad Nisou, Mšeno – Jindřichov – Horní Maxov – Lučany  – Smržovka

Putování začíná ve Mšeně u přehrady, odkud se Arbesovou ulicí vydáme až na její konec. Neznačená cesta pak vede dál lesním údolím Mšenského potoka. Zanedlouho však úval opustíme a začneme stoupat na zalesněný Loučenský vrch. Poté, kdy se naše cesta spojí se žlutě značenou stezkou od Janova, spatříme na mýtině unikátní jindřichovský skalní hřib. 

Točitou lesní cestou, tzv. tobogánem, se vydáme směrem k prvním stavením Horního Maxova.  Většina horských chalup, které nyní míjíme, vznikla v době rozmachu drobné sklářské výroby, tj. ve druhé polovině 19. století. Po chvíli před sebou zahlédneme maxovský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně  postavený v r. 1910. U kostela je konečná stanice MHD (linka č. 104), zde je tedy možné vycházku ukončit a vrátit se do Jablonce autobusem.

Ti, kdo chtějí pokračovat, se odtud dále vydají neznačenou cestou směrem k Lučanům. Hned u kostela mineme roubenou chalupu – starou maxovskou školu z roku 1862, a pokračujeme podél oplocení bývalé jelení obory. I tady je cesta lemována malebně roztroušenými chalupami. Brzy se napojíme na modrou turistickou značku, které nás doprovodí do cíle ve Smržovce. 

Za příznivého počasí doporučujeme před cílem krátkou odbočku ke skupině mohutných, až třicet metrů vysokých skal, zvaných Vyhlídka (Finkstein) odkud dohlédnete až k Černé hoře v Krkonoších.

Výlet je inspirovaný textem jabloneckého vlastivědného badatele a publicisty Otokara Simma.