Odpolední procházka z centra města Jablonce na vrch Petřín. Za počáteční stoupání v první polovině okruhu budete odměněni krásnými výhledy na Jablonec a Jizerské hory. 

Dům národopisců Scheybalových – Kostel sv. Anny – Tyršovy sady – Petřín – Dobrá Voda – Čertův kámen – Vrkoslavice a zpět

Zajímavosti na trase: 

Dům Jany a Josefa V. Scheybalových 
Jeden z nejstarších domů v Jablonci, bývalá fara, tvoří spolu s kostelem sv. Anny původní historické centrum města. Nese jméno významných místních národopisců, manželů Scheybalových. Z ulice je dobře viditelná i Getsemanská zahrada.

Kostel sv. Anny
Barokní sakrální stavba z let 1685–1687. Na jižní straně kostela naleznete křížový kámen (zřejmě nejstarší jizerskohorský pomníček připomínající v r. 1666 umrzlého Hanse Kleinerta) a sochu Panny Marie Karlovské. Přestože je kostel v majetku města, nebyl odsvěcen a v současnosti slouží kulturním účelům jako výstavní síň a koncertní sál.

Tyršovy sady
Městský park je již více než sto let vyhledávaným a příjemným místem odpočinku uprostřed rušného města. V jihozápadní části parku se nachází památník padlým v první sv. válce.

Petřín
Výletní hotel s restaurací a rozhlednou byl postaven r. 1906. Přes své prominentní umístění je v současnosti bohužel zavřený, ale z prostranství před hotelem je překrásný výhled na Jablonec a Jizerské hory.

Vyhlídka na Dobré Vodě
Rulová skalka nabízí zajímavý rozhled na blízký Petřín a celé město. Pozoruhodná je zejména geologická odlišnost skály od okolí, které je převážně žulové. Kuriózní je i původní německý název Schnuppstein, pro který nebyl nikdy nalezen vhodný český ekvivalent, a proto má dnes skála prosté pojmenování Vyhlídka. Dřívější jméno souviselo s přezdívkou vlastníka pozemku, sedláka Karla Neumanna, zvaného Schnuppkarl, který byl znám svojí zálibu ve šňupání tabáku.

Čertův kámen
V minulosti významná dominanta Vrkoslavic objevující se dokonce na neoficiálním erbu obce a obecním razítku. Pověst o Čertovu kamenu vypráví o vyvolávačích ďábla, kteří se v touze po mamonu scházeli v blízké kapli. Při svých nekalých činech však byli přistiženi vikářem. Právě ve chvíli jejich úprku se zjevil na tomto balvanu ďábel s pytlem skrývajícím bohatství. Jakmile vikáře zahlédl, začal kolem sebe bít ocasem tak vztekle, že do balvanu vyhloubil několik prohlubní. Pak zmizel i s pokladem, aby se tu už nikdy více neobjevil. Velký žulový balvan spočívá na čtyřech menších a celá soustava vytváří jakousi otevřenou jeskyni. Na vrcholovém bloku se nacházejí menší prohlubně, které naznačují tvorbu skalních hrnců. Odtokový žlábek jednoho z nich je prý otiskem čertova ocasu.

Bývalý pivovar a pivovarské rybníky
Při návratu z Petřína do města procházíte kolem Pivovarských rybníků. Náležely k pivovaru, který patřil k nejvýznamnějším stavbám Vrkoslavic. Byl postaven v letech 1833 až 1835 Johannem von Römisch, tehdejším majitelem maloskalského panství, ke kterému patřily Vrkoslavice i Jablonec. Z někdejší slávy zdejšího pivovaru toho ale mnoho nezbylo, pivo se zde definitivně přestalo vařit v 80. letech minulého století. Nad pivovarem byly postupně založeny tři „pivovarské“ rybníky. V zimních měsících se na nich těžil led využívaný pro chladírenské účely. V roce 1922 bylo na horním rybníku otevřeno koupaliště, které však také již před delší dobou zaniklo.