Významná průmyslová odvětví utvářela Horní Lužici po staletí a poznamenala krajinu i města. Důležitými odvětvími hospodářství byla povrchová těžba hnědého uhlí, sklářský a textilní průmysl a strojírenství. Impozantní svědci industriální kultury a unikátní technické památky dodnes dávají tušit, kolik lidí si kdysi zajišťovalo obživu a každodenní život prostřednictvím těchto průmyslových odvětví. Pojďte jejich tajemství objevovat s námi! 

 

1.   Globální geopark UNESCO Mužakovský vrásový oblouk

Mužakovský vrásový oblouk / Łuk Mużakowa je jednou ze 177 oblastí na světě (stav v roce 2022), kterým byl udělen status globálního geoparku UNESCO. Mužakovský vrásový oblouk představuje mladší historii Země, zejména dobu ledovou, a také mimořádnou historii těžby nerostných surovin a rozvoje průmyslu.

Brzký objev nerostných surovin, jako jsou sklářské písky, jíly, štěrky a hnědé uhlí, které byly tíhou ledovce nahrnuty a vyzdviženy do blízkosti povrchu, vedl k jejich těžbě a zpracování téměř v celé oblasti. Od roku 1843 bylo v provozu přibližně 60 hnědouhelných dolů současně. Zhruba před 100 lety byl tento region se svými „sklářskými městy“ Döbern a Weißwasser považován za centrum světové sklářské výroby. Kvalitní jíl se zpracovával na cihly, střešní tašky, průmyslovou a okrasnou keramiku. Mužakovský vrásový oblouk se vyznačuje průmyslovými objekty, nádražními budovami z gründerské epochy, obytnými a dělnickými (hornickými) sídlišti. Cihelny a sklárny vypovídají o pohnuté historii této působivé kulturní krajiny, v níž kdysi probíhala hornická činnost. Návštěvnická a informační centra v geoparku UNESCO poskytují informace o významu geologických procesů pro vývoj regionu a o přibližně tisícileté historii řemesel a průmyslu, která je s lokalitou a surovinami spojena. Na různých cyklotrasách a geologických stezkách můžeme poznat nejen geologická témata, ale také historii světoznámé výroby skla, těžby hnědého uhlí nebo sukcesivního návratu přírody a obnovy celých biotopů.

KONTAKT: Geopark Muskauer Faltenbogen – www.muskauer-faltenbogen.de, Tel.: +49 (0)35600 / 3656 01, info@muskauer-faltenbogen.de

 

2. Lesní železnice Muskau

Jednou z nejoblíbenějších atrakcí v severní Horní Lužici je dnes Mužakovská lesní železnice (WEM). Nostalgická úzkokolejka o rozchodu pouhých 600 mm spojuje různé výletní cíle v oblasti Mužakovského vrásového oblouku (UNESCO).

Během sezóny jezdí o víkendech vlaky ze stanice Weißwasser-Teichstraßedo 4 km vzdáleného Kromlau s rododendronovým a azalkovým parkem plným květů. Čerstvě zrestaurovaný Rakotzův most se skví v nové kráse. Další vlaky jsou návštěvníkům k dispozici na 7 km dlouhé trase z Weißwasseru do lázeňského a parkového města Bad Muskau. V romantickém parku si můžete prohlédnout pohádkový zámek pěšky, na kole nebo v kočáře taženém koňmi.

Osobní vlaky táhnou jedinečnou krajinou obvykle dieselové lokomotivy z 50. let minulého století. Ale o vybraných víkendech patří k nejzajímavějším atrakcím bezpochyby jízda dvou věrně zrestaurovaných parních lokomotiv. O víkendech parní železnice se otevírá také muzejní nádraží „Anlage Mitte“. Na návštěvníky tu čeká asi 20 vystavených historických lokomotiv, četné vagony a výstavní tabule.

Centrální odjezdy z nádraží v ulici Teichstraße ve Weißwasseru.

KONTAKT: Waldeisenbahn Muskau – www.waldeisenbahn.de, Tel.: +49 (0) 3576/ 207472, wem.gmbh@waldeisenbahn.de

 

3. Sklářské muzeum Weißwasser – vila Gelsdorf

V polovině 19. století byl Weißwasser malou vesnicí uprostřed vřesovišť v Mužakovském vrásovém oblouku. O několik let později způsobila bohatá ložiska hnědého uhlí, písku a jílu a dostatek dřeva, jakož i rozhodnutí vést přes Weißwasser železniční trať Berlín–Görlitz, doslova exponenciální rozmach obce. V letech 1872 až 1903 zde bylo postaveno jedenáct skláren. Díky tomu se „průmyslová vesnice“ Weißwasser stala ve 20. letech 20. století jedním z největších sklářských měst na světě.

Sklářské muzeum ve Weißwasseru představuje toto neobyčejné historické dědictví v bývalé vile rodiny Gelsdorfů. Wilhelm Gelsdorf byl jedním z průkopníků průmyslové výroby skla. V roce 1877 přišel se svou rodinou a dalšími 26 sklářskými rodinami ze slezského Schlegelu a převzal zde sklárnu Weißwasser, která byla založena v roce 1872 jako první sklárna ve Weißwasseru.

Při návštěvě muzea si přijdou na své stejně tak milovníci techniky a historie, jako milovníci krásného skla. Vedle rarit, jako je vzácné diatretové sklo nebo secesní sklo s ochrannou známkou „Arsall“, si pozornost zasluhují návrhy sklářského designéra Wilhelma Wagenfelda 1900–1990. Jen málo návštěvníků ví, že Wagenfeld, student Bauhausu, pracoval v letech 1935–1947 pro Spojené lužické sklárny (VLG) ve Weißwasseru. Zvláštní místo ve stálé expozici zaujímá Wagenfeldova sbírka a sbírka jeho kolegy a nástupce Friedricha Bundtzena.

KONTAKT: Glasmuseum Weißwasser/O.L. – www.glasmuseum-weisswasser.de, Tel: +49 (0) 3576/ 204000, glasmuseum-wsw@t-online.de

 

4. Neufertova stavba ve Weißwasseru

Neufertova stavba ve Weißwasseru je typickou průmyslovou budovou ve funkcionalistickém stylu. Byla naplánována a postavena jako centrální sklad a logistické centrum společnosti Spojené lužické sklárny (VLG) pro skladování sklářských výrobků a jejich překládku po železnici. Architektem budovy, která byla realizována v letech 1935–1937, byl student Bauhausu Ernst Neufert.

Stavba, která vznikla ve stejné době jako kniha Ernsta Neuferta „Nauka o navrhování staveb“ (první vydání 1936), je prakticky dokladem jeho představ o racionalitě a normování. Jako příklad racionální, normované průmyslové výstavby 30. let 20. století a Nové věcnosti má Neufertova stavba ve Weißwasseru vysokou dokumentační hodnotu i proto, že je stále z velké části původní. Dnešní svět může v Neufertově stavbě rozpoznat neskrývané formy, techniky, materiály a maximy, které jsou charakteristické pro stavby z této doby.

V listopadu 2014 byla založena společnost Neufert-Bau Weißwasser, e. V., jejímž cílem je řešit hrozivý stav budovy. Sdružení je vlastníkem domu od roku 2016. Díky tomu mohla být vytvořena koncepce revitalizace budovy. Důležitým krokem je postupné zajištění pláště budovy. V teplotně příznivých měsících roku se vždy konají akce (čtení, malé koncerty aj.) v Neufertově zahradě a stále častěji také v budově. Prohlídku budovy s průvodcem si můžete domluvit se sdružením.

KONTAKT: Neufert Bau Weißwasser – www.neufertbau.de, Tel: +49 (0) 179/ 2176744, kontakt@neufertbau.de

 

5. Muzeum řemesel a průmyslu Sagar

Založeno bylo v roce 1997 na místě, kde stávala pila na prkna zmiňovaná již v 16. století. Dnes, po rozsáhlé rekonstrukci, tvoří pila srdce muzea. Kromě horizontálních a vertikálních pásových pil jsou zde umístěny speciální dřevoobráběcí stroje a vystaveny exponáty k řemeslu kolářů, košíkářů, ševců a mlynářů.

V areálu o rozloze přibližně jednoho hektaru vyrostlo osm budov, které jsou buď převezenými historickými budovami z regionu, nebo novostavbami postavenými ve stylu místní dřevostavby.

Vzhledem ke geologickému charakteru Mužakovského vrásového oblouku, který se utvářel v době ledové, se místní řemesla a živnosti opíraly o dostupné suroviny – železnou rudu, uhlí a hlínu. Stavební materiál a palivo na jejich další zpracování poskytovaly kdysi bohaté borové lesy v Mužakovském vřesovišti.

Téměř 4 000 exponátů z posledních 150 let ilustrují přechod od řemeslné k průmyslové výrobě. Hlavní pozornost je věnována expozicím zpracování dřeva a průmyslové a užitkové keramiky.

Ve třech muzejních dnech v roce si můžete všechny stroje prohlédnout v provozu. Ve strojovně pohání parní stroj firmy Richard Hartmann AG Chemnitz z roku 1897 prostřednictvím převodovky pásovou pilu, brusku na dřevo a čerpadlo na vodu.

Další výstavní plochy jsou věnovány těžbě železa a hliníku, myslivosti a lesnictví.

KONTAKT: Handwerker- und Gewerbemuseum Sagar – www.museum-sagar.de, Tel : +49 (0) 35771/ 60896, info@museum-sagar.de

 

6. Funkcionalistické dřevostavby v obci Niesky / Dům Konrada Wachsmanna v obci Niesky

Objednat si dům podle katalogu? To jste mohli udělat v obci Niesky už před 100 lety. Sídlila zde totiž společnost Christoph & Unmack, v té době největší továrna na montované domy v Evropě. O tom, že kvalita staveb byla prvotřídní, svědčí Niesky dodnes.

Průmyslově vyráběné prefabrikované domy byly vyrobeny ze dřeva a v žádném případě se nejednalo o sériové fabrikáty. Vlastní architektonická kancelář továrny navrhovala širokou škálu typů a přizpůsobovala je přáním stavitelů. Zákazníci po celém světě tak získali svůj vysněný dům, který byl strojově prefabrikován ve výrobních halách firmy. Moduly domů byly dodávány během několika týdnů, obvykle po železnici.

O tom, že kvalita staveb byla prvotřídní, svědčí Niesky dodnes. Ve čtyřech obytných čtvrtích se nachází téměř 100 dřevěných domů. Sloužily současně jako byty pro zaměstnance továrny i jako vzorové domy. V nejznámějším dřevěném domě v obci Niesky, pojmenovaném po jeho významném architektovi, se nyní nachází Muzeum dřevěných staveb. Konrad Wachsmann se proslavil po celém světě jako průkopník průmyslového stavitelství. Jeho prvním vlastním projektem byla v roce 1927 ředitelská vila. Inspiroval se funkčním a účelným pojetím Bauhausu a navrhl moderní dřevostavbu.

Po prohlídce muzea se návštěvníci mohou vydat na prohlídku města dřevostaveb. Vycházka, jízda na kole nebo elektrické koloběžce po stezce dřevěných domků nebo GPS rallye po městě promění průmyslovou historii obce Niesky v zážitek.

KONTAKT: Holzbauten der Moderne in Niesky / Konrad-Wachsmann-Haus Niesky – www.wachsmannhaus.niesky.de, Tel: +49 (0) 3588/ 2239793, wachsmannhaus@niesky.de

 

7. Muzeum těžby žuly Königshain a kamenolomy v Königshainských vrších

Muzeum uprostřed půvabné krajiny přibližuje těžké pracovní a životní podmínky lamačů kamene v Königshainských vrších.

Žula se zde těžila v letech 1844 až 1975. V bývalé společenské budově kovárně se návštěvníci mohou seznámit s těžkou prací v lomech. Další část expozice je věnována geologii a vysvětluje vznik a zvláštnosti königshainské žuly. Ve venkovním areálu se mohou zájemci srozumitelně a názorně seznámit s celým procesem zpracování kamene od těžby až po opracování dlažebních kamenů, a to za pomoci moderních technologií a funkčních modelů. Využijte našich digitálních nabídek a uveďte do provozu pilu na kámen, kompresor a stroj na štípání kamene nebo se sami staňte lamači kamene a vytěžte žulu pomocí sbíječek, výbušnin a kabelových jeřábů. Pokud chcete, můžete virtuálně nahlédnout přes rameno dělníkům při práci v Německu a Polsku nebo si poslechnout pamětníky, jak vyprávějí o nehodách a bezpečnosti práce, ale také o sociálním zabezpečení v königshainských lomech.

Nabídku doplňuje široká škála doprovodných vzdělávacích muzejních programů na téma geologie, příroda a industriální kultura.

Muzejně pedagogické programy jsou možné i mimo otevírací dobu!

KONTAKT: Granitabbaumuseum Königshain – www.museum-oberlausitz.de, Tel: +49 (0) 35826/ 60127, a.koehler@museumsverbund-ol.de

 

8. Chladírna Görlitz

Chladírna Görlitz ukazuje způsob, jak lze díky občanské iniciativě smysluplně a alternativně využít prázdné průmyslové budovy. Setkávají se zde lidé různého věku, aby se společně učili, slavili a pracovali.

Chladírna byla jedním ze 14 standardních chladírenských skladů, které se používaly ke skladování státních rezerv NDR. V provozu byla od roku 1954 do roku 1984, poté byla zahájena rekonstrukce, která však až do politického převratu 1989/90 nebyla dokončena. V roce 1994 ji spolu s dalšími chladírnami koupila nizozemská společnost Frigolanda. Areál v Görlitz však nebyl kvůli svému stavebně-technickému stavu použitelný, a proto zůstal až do roku 2008 uzavřen.

Chladírnu v Görlitz objevila v roce 2006 skupina aktivních mladých lidí. Po setkání s nimi v roce 2008 se Hans van Leeuwen ze společnosti Frigolanda Dresdner Kühlhaus GmbH rozhodl projekt podpořit a od té chvíle přebírá důležité stavební náklady, radí s povoleními, financuje pronájem strojů, stavební materiál a později i personální náklady.

Tým kolem sdružení se rozrůstá a váže k chladírně stále více lidí. Od roku 2013 se tu koná mnoho společensko-kulturních akcí, jako jsou koncerty, workshopy, filmové projekce a semináře. Chladírna poskytuje osobám samostatně výdělečně činným v kulturních a kreativních odvětvích základnu pro jejich působení a tvorbu.

KONTAKT: Kühlhaus Görlitz – www.kuehlhaus-goerlitz.de, Tel: +49 (0) 3581/ 429926, kontakt@kuehlhaus-goerlitz.de

 

9. Kulturně historické muzeum v Görlitz

Muzeum má různé expozice ve třech budovách (Barokní dům, Reichenbašská věž a bašta Kaisertrutz). Kaisertrutz (Císařův vzdor), středověká dělová bašta, zahrnuje pět výstavních pater. Na návštěvníky tu čekají kulturní dějiny regionu od doby ledové po současnost, moderní umění Horní Lužice/Dolní Slezko a speciální výstavy na témata z oblasti umění a regionální historie.

Görlitz vděčí za svůj vzestup na úroveň hospodářské a obchodní metropole ve středověku své poloze na stezce Via Regia a výrobě sukna, které bylo žádané v celé Evropě. Četné předměty zhořeleckých cechů a zejména soukeníků doplňuje v baště mediální stanice, která přibližuje náročný proces výroby vlněného sukna.

Poté, co se Görlitz v roce 1815 stal součástí Pruska, došlo kolem roku 1860 stejně jako v jiných městech k rozvoji industrializace. Kromě výroby nejrůznějších textilií, která navazovala na historické tradice, se v Görlitz vyráběly železniční vagony, parní a cihlářské stroje, potraviny a fotoaparáty. Vedle historických ilustrací a výrobků zhořeleckých firem jsou představeni protagonisté tohoto odvětví. Prostor je věnován také židovským podnikatelům, mimo jiné Lesseru Efraimovi a jeho synu Martinovi, kteří vedli největší německou železniční zásobovací společnost. Výstava působivě ukazuje důsledky tohoto hospodářského rozvoje, který byl spojen i s velmi bouřlivým stavebním rozvojem města Görlitz.

KONTAKT: Kulturhistorisches Museum Görlitz – www.goerlitzer-sammlungen.de, Tel: +49 (0) 3581/ 671355, museum@goerlitz.de

 

10. Muzeum prostých občanů Ackerbürger Museum Reichenbach / O. L.

Poznejte každodenní život „obyčejných lidí“. V malém, dle originálu znovu postaveném domě s dvorkem a zahradou mohou návštěvníci nahlédnout do života prostých občanů, tzv. „ackerbürgerů“, kolem roku 1900.

Vedle práce v továrně, v obchodě a živnostech se obyvatelé Reichenbachu věnovali také skromnému zemědělství jako vedlejšímu příjmu. Zrekonstruované vnitřní zařízení obytného domu ilustruje maloměstský způsob života. Ve stísněných prostorách si opět uvědomíme, v jak prostých podmínkách dřívější obyvatelé žili. Na dvoře se nachází malá zahrada s květinami, zeleninou a bylinkami, která byla založena jako typická zahrada měšťanů provozujících ještě i zemědělství. Zvláštností je dílna lisovny skla na dvoře. Výroba skla byla a je zvláštním průmyslovým odvětvím v Reichenbachu / O. L. Lisovna skla vyrábí předměty denní potřeby, jako jsou reflektory, knoflíky, skleněné oči na hračky, ale také plakety. V plně funkční dílně muzea v Reichenbachu můžeme obdivovat pec, nářadí, skleněné tyče i modely a výrobky. V digitálním audioprůvodci se návštěvníci mohou setkat se sklářem a poslechnout si jeho příběhy.

KONTAKT: Ackerbürgermuseum Reichenbach – www.museum-oberlausitz.de, Tel: +49 (0) 35828/ 72093, info@museumsverbund-ol.de

 

11. Kolesové rypadlo 1452 u Berzdorfského jezera

Technická památka „kolesové rypadlo 1452“ se nachází přímo u jezera Berzdorf. Kolesové rypadlo je důležitým svědkem těžby hnědého uhlí v moderním velkokapacitním povrchovém dole. Až do roku 2000 se toto rypadlo používalo v bývalém povrchovém dole Berzdorf.

Spolku hornických pamětníků Berzdorf-Oberlausitz se podařilo toto rypadlo zachovat jako technickou památku.

Tento bývalý důlní stroj s technologickým parkem slibuje prvotřídní zážitek nejen pro technicky zdatné návštěvníky. Čeká na vás gigant vysoký 33,5 metru a vážící téměř 2 000 tun!

Prozkoumejte bývalou důlní techniku na vlastní pěst nebo se zúčastněte zasvěcených prohlídek s průvodcem z řad bývalých horníků.

Kolesové rypadlo najdete v Hagenwerderu, kam můžete dojet autem po silnici B99 Görlitz–Zittau. K dispozici je dostatek bezplatných parkovacích míst. Pokud pojedete na kole, můžete se ke Kolesovému rypadlu dostat po cyklostezce Odra-Nisa nebo po okružní trase kolem Berzdorfského jezera.

KONTAKT: Schaufelradbagger 1452 Görlitz/Hagenwerder – www.verein-bergbaulicher-zeitzeugen.de, Tel.: +49 (0) 385822/37708, vereinbergbaulicherzeitzeugen@yahoo.de

 

12. Sloupový větrný mlýn v Kottmarsdorfu

Větrný mlýn v Kottmarsdorfu, postavený v roce 1843, byl v provozu přesně 100 let. Po smrti posledního mlynáře hrozilo zastavení a úpadek. Ale naštěstí to netrvalo ani 20 let a obec a přátelé přírody a místní historie vdechli pozoruhodné stavbě na 435 metrů vysokém Pfarrbergu znovu život, renovovali ji a postupně opravovali, dokud nebyl mlýn opět funkční.

Když se jeho lopatky otáčejí ve větru, přicházejí návštěvníci. Dobrovolní průvodci jim vysvětlují, jak byl promyšlený systém kol, hřídelí a převodů uváděn do pohybu, aby se obilí mohlo mezi těžkými mlýnskými kameny rozemlít na mouku.

Každé svatodušní pondělí, na Německý den mlýnů, je tato technická památka středem pozornosti. V tento den se dřevěný kolos vážící tuny se sténáním a vrzáním natočí do větru jako dům na kuří nožce, cepy se mlátí z klasů obilí a předvádí se mlynářova váha decimálka.

Hned vedle, v bývalém domě mlynáře, můžete pět nedělí v roce navštívit útulnou rustikální ukázkovou pekárnu ve staré klenuté stáji. Chléb a koláče se pečou tradičním způsobem v kamenné peci a pak se prodávají.

Kdo se chce o Kottmarsdorfu dozvědět více, může se vydat na 45minutovou vycházku po mlýnské okružní cestě, která propojuje zajímavosti obce.

KONTAKT: Bockwindmühle Kottmarsdorf – www.kottmarsdorf.de, Tel: +49 (0) 35875/ 62395, christadressler@gmx.de

 

13. Žitavská úzkokolejka

Denně plnou parou do Žitavských hor! Malá úzkorozchodná železnice s rozchodem 750 mm projíždí v poklidném tempu malými horskými vesničkami přírodního parku Žitavské hory již od roku 1890. Je to více než jen jízda vlakem… Vydejte se na cestu časem!

Žitavská úzkokolejka vozí výletníky každý den z nádraží v Žitavě do koncových stanic Kurort Oybin a Kurort Jonsdorf. Dopravním uzlem trati je nádraží Bertsdorf, jehož historický areál nabízí v hlavní sezóně čtyřikrát denně zvláštní podívanou – odjezd dvou parních vlaků současně. V hlavní sezóně se mohou cestující navíc každý den seznámit s technikou starých parních lokomotiv zblízka během jízdy v kabině strojvedoucího ve stanici Oybin.

Nudné, stále stejné vlakové soupravy? Na Žitavské úzkokolejce je to jinak. S každým vlakem, který cestuje v čase, se hosté mohou ponořit do různých období saské železniční historie. Rustikální dřevěné sedačky ve 4. třídě nebo jemná sametová sedadla v salónním voze – každý vůz má své osobité kouzlo. Historické vlakové soupravy doplňují pravidelné parní vlaky o víkendech během hlavní sezóny.

Každoroční atrakcí v Žitavských horách je víkendová akce Historik Mobil, která se koná první srpnový víkend. Kromě hustého vlakového provozu, provozu hostujících lokomotiv a velké nádražní slavnosti v Bertsdorfu se region stává mekkou milovníků historických automobilů.

KONTAKT: Zittauer Schmalspurbahn – www.zittauer-schmalspurbahn.de, Tel.: +49 (0) 3583/ 540540, info@zittauer-schmalspurbahn.de

 

14. Německé muzeum damašku a froté

Muzeum uchovává staletou textilní tradici v Großschönau – damaškové tkaniny se zde na úpatí Žitavských hor tkají již více než 350 let a froté zboží více než 160 let. Za pozornost stojí zejména technické rarity. Návštěvníci mohou sledovat např. výrobu ručníku nebo utěrky krok za krokem.

Muzeum, které sídlí v bývalém domě výrobce damašku a má za sebou více než 160 let sběratelské historie, uchovává rozsáhlou sbírku tkanin (damaškových, žakárových a froté), textilních strojů, vzorových výkresů a knih, jakož i regionálně významná umělecká díla (například rozsáhlou sbírku děl a archivů Johanna Eleazara Zeißiga, známého jako Schenau).

Ve stálé expozici je například damaškový ruční tkalcovský stav s tažným zařízením z roku 1835 a pravděpodobně poslední funkční froté tkalcovský stav v Německu. V „živé ukázkové dílně“, která je součástí muzea a kterou od roku 1996 provozuje Spolek na podporu muzea, mohou návštěvníci sledovat výrobu ručníku nebo utěrky krok za krokem – od příze až po hotovou konfekci – autenticky na historických textilních strojích. Když v dílně právě nejsou pracovníci muzea, ilustrují technologický proces působivě filmy (také s anglickými, českými a polskými titulky).

KONTAKT: Deutsches Damast und Frottiermuseum Großschönau – www.ddfm.de, Tel.: +49 (0) 35841/ 35469, info@ddfm.de

 

15. Tkalcovská světnice Jonsdorf

V roce 1638 získali obyvatelé Jonsdorfu na základě dekretu žitavské městské rady nový zdroj příjmů v podobě tkalcovství. Z Jonsdorfu se stala ceněná tkalcovská obec. Rozkvět ručního tkalcovství nastal ve druhé polovině 18. století. V té době se ručním tkaním živila asi polovina pracujících obyvatel. V tkalcovské světnici se návštěvníci mohou se starým tkalcovským řemeslem seznámit blíže.

Historie ručního tkalcovství v Jonsdorfu: V roce 1638 získali obyvatelé Jonsdorfu na základě dekretu žitavské městské rady nový zdroj příjmů v podobě tkalcovství. Do té doby byla výroba sukna a látek a obchod s nimi výhradní doménou městských cechů. Za roční „poplatek za stav“ se ve vesnici mohly postavit tkalcovské stavy a vyrábět plátno. Z Jonsdorfu se stala ceněná tkalcovská obec. Tkalo se zde mimořádně jemné plátno, a proto se „toto plátno začalo užívat na dvoře samotného nejmilostivějšího panovníka“.

Rozkvět ručního tkalcovství nastal ve druhé polovině 18. století. V té době se ručním tkaním živila asi polovina pracujících obyvatel.

V tkalcovské světnici se návštěvníci mohou se starým tkalcovským řemeslem seznámit blíže. Práce tkalce plátna zahrnovala mnoho činností, které jsou dnes zařazeny do speciálních profesí. Prostřednictvím názorné prezentace všech pracovních postupů se hosté dozvědí, jak se ze suroviny pro tkaní plátna (len – Linumusitatissimum) vyrábí hotová lněná tkanina.

Ve světnici, srdci podstávkového domu, se dozvíte nejrůznější zajímavosti a zábavné příběhy z prostého života tkalců plného práce. Dále je vysvětleno, jaké existují u podstávkových domů typy konstrukce se sloupky procházejícími přes více pater a sloupky o výšce pouze jednoho patra. V této souvislosti je důležité poznamenat, že každý podstávkový dům má své vlastní jedinečné konstrukční a designové prvky.

KONTAKT: Weberstube Jonsdorf – www.weberstube-jonsdorf.de, Tel.: +49 (0) 35844/ 72040, info@weberstube-jonsdorf.de

 

Realizováno v rámci projektu „Spolupráce při prezentaci a propagaci technických památek“. Tento projekt je podpořen Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj z Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020.

Partner projektu: Entwicklungsgesellschaft Niederschlesische Oberlausitz GmbH